V chovu zvířat rozeznáváme tři charakteristická období. Je to dospělost pohlavní,
dospělost chovná a dospělost tělesná. Období pohlavní dospělosti které nastupuje nejdříve je charakterizováno počátkem tvorby oplození schopných spermií a vajíček. Pohlavní cyklus feny je vyvoláván dozráváním vaječných míšků, tzv. gráfových folikulí na vaječnících. Toto období začíná u zdravé feny ve stáří 8 – 12 měsíců, jsou však i vyjímky. Aby však byl zajištěn řádný vývoj plodů i dokončení tělesného vývoje chovného psa i feny, řídí se chovatelské kluby chovatelským a zápisním řádem, který např. u plemen teriérů, jezevčíků a honičů a dalších udává stáří k chovu ( krytí) chovných jedinců starších 15 –ti měsíců. U ostatních všech plemen ohařů 18 měsíců. V tomto období mluvíme o dospělosti chovné. Tělesné dospělosti dosahují psi i feny ještě později, podle ranosti plemene. Je však třeba připomenout, že reprodukční období fen je u většiny plemen mezi druhým až osmým rokem života.U fen mladých v pohlavní dospělosti v 8 – 12 měsících je velkým rizikem nedotvořená pánev, což představuje zůžení pevných porodních cest. Použitím příliš starých jedinců k chovu není rovněž vhodné, jejich potomstvo je horší jakosti, méně životné i méně výkonné.Proto chovatel-
ský řád opět stanoví, že chovná fena smí být naposledy krata v 8 letech a chovný pes může krýt do 9ti let.Tato lhůta může být prodloužena jen u chovných psů s mimořádnou dědivostí, nejdéle však o jeden rok. U fen 8 letých je naopak rizikem snížená roztažnost pohlavních orgánů, v takových případech může pak docházet k císařskému řezu.
I zde jsou však vzácné výjimky, kdy byla poprvé kryta osmiletá fena a její porod byl zcela bezproblémový.Ke krytí starých fen je vždy žádoucí, aby byla kryta mladým psem v plné síle a svěžesti. Mladé feny starším psem.
U začínajících a méně zkušených chovatelů je třeba znát a sledovat změnu chování fen před háráním. Když je fena neklidná a zajímá se o psy, každou chvíli krátce močí a očichává místa pokropená od psů, ukazuje to na brzké hárání.Po těchto úkazech nabíhá feně pohlavní ústrojí tzv.přezka a za nějaký den vidíme že z přezky začíná barvit. Tento začátek barvení nesmíme přehlédnout a od tohoto barvení musíme počítat dny. Výtok je zpočátku špinavě nahnědlý, později světlejší, špinavě růžový až světle růžový.Ke konci hárání začne fena vylučovat barevný sliz. Tato doba bývá nejvhodnější ke krytí a jsou-li oba jedinci zdraví, pak je oplodnění téměř jisté. Z mých zkušeností je zřejmé, že sterilita u fen je spíše problémem chovatelským.To znamená, že feny nejsou přiváděny v nejvhodnější dobu. Ke krytí pro početný vrh je především nutné, aby se vajíčka setkala plně oplození schopná v nejpříznivější době s vysoce životnými spermiemi. Dosud uváděný a praxí ověřený způsob určení krytí 10 - 13 den, nemusí být správný. Měl jsem dva případy u fen, které připustily psa až 20 den od prvního dne barvení. Převážné části chovatelů první dny barvení ( výtoku ) uniknou, neboť fena je velmi čistotná, často se intenzivně olizuje a tím je určená počátku barvení ztíženo.Prospěšné je pak feně umožnit procházku se psem větší nebo menší velikosti, kde nejlépe zjistíme připravenost feny ke krytí. Menší pes větší fenu nenakryje a opačně. Když je fena 10 den hárání „ zralá “ psovi se sama nabízí, dává prut stranou, je to pro chovatele signál, že další druhý nebo třetí den ji můžeme nechat krýt psem doporučeným poradcem, který se k feně krevně hodí. S krytím nikdy moc nespěchejme. Moje dlouholeté zkušenosti poradce chovu u KO ukazují, že krytí fen je mnohdy ovlivněno spíše volným časem chovatele , než optimálním dnem hárání feny. Čili jednoduše řečeno, fena musí být nakryta kdy to vyhovuje jí a ne nám z časových důvodů.Doba hárání fen od začátku prvního barvení trvá přibližně 3 týdny, někdy i celý měsíc. Po celou tu dobu musíme mít fenu zabezpečenou tak, aby se k ní již po nakrytí nedostal nepovolaný pes. Vajíčka dozrávají během hárání feny a tak by se mohlo stát, že bude ještě oplodněna.
Dalším problémem se občas stává samotné krytí některých fen. Příčin je více, např. pes nezkušený, který ještě nekryl, nebo také jsou feny, které u psa ne vždy dobře stojí, jsou přecitlivělé a jako by se krytí bály. Někdy také jsou problémy s nestejnou velikostí partnerů a konečně feny, které se krytí u psa doslova bojí. A to i tehdy, kdy jsou ke krytí
„ zralé “. Dokazují to zkušenosti, že u malého psa fena stojí a sama se nabízí, před velkým se musí držet, při krytí naříká a přitom zabřezne a má početný vrh. Po čas krytí je bezpodmínečně nutné, aby oba majitelé byli u krytí ( psa po spojení – svázání,majitel přehodil, fena musí být též držena za obojek, aby psa nekousla nebo ho netahala ).
Doba spojení ( svázání ) někdy trvá až půl hodiny. Po celou tu dobu plyne semeno do pohlaví feny. Není proto pravda, že počet štěňat závisí na psu, závisí to jedině na feně.
I po nakrytí může být zjišťován výtok po dobu asi jednoho týdne.Mění – li se tento výtok z tmavě barevného v bledě růžový až bílý, není třeba mít obavy. Životnost spermií u psa je maximálně 48 hodin a při krytí v uvedené době dochází ještě k oplození dozrálých vajíček spermiemi, které už pozbývají své životnosti. A ještě jedna rada, před krytím je třeba pustit fenu se psem do uzavřeného prostoru, aby se poznali, a fena se mohla po cestě proběhnout a vyprázdnit.
Chov loveckých psů má velký společenský význam. Bez loveckého psa si nelze výkon myslivosti vůbec představit. Chovní jedinci mají proto značnou hodnotu jako zachránci zvěře! Proto je třeba věnovat maximální pozornost ze strany chovatelů péči o chovné feny, ale také chovatelských klubů a poradců chovu, aby byla zajištěna vlastní repro-
dukce loveckých psů v zájmu naší myslivosti.
Stanislav Hlouch.
Hárání fen
První hárání u fen se dostavuje mezi 7 až 10 měsícem věku fenky a to u malých a středních plemen. U obřích plemen se hárání může dostavit později mezi 12. – 18. Měsícem. Celková doba vnějšího projevu hárání se pohybuje v rozmezí mezi 14 – 21 dny. Avšak první hárání se může konat déle a fenka při něm může mnohem více krvácet, stejně tak může být hárání výrazně kratší dobu i se slabším průběhem. V době, kdy fena hárá může být dost neposlušná, dokonce Vám může i utíkat.
Prožívání hárání u fen je individuální a každá fena se jinak chová. Cyklus se opakuje zpravidla jednou za půl roku, na konci zimy nebo začátkem jara a koncem léta nebo začátkem podzimu. U obřích plemen dochází k tomuto cyklu pouze 1x ročně.
Pro fenky, které jsou chované v bytě, můžeme pořídit hárací kalhotky, které jsou velmi praktické – zabraňují špinění podlah, avšak mějte na paměti, že neslouží jako obrana proti nechtěnému nakrytí. Existující odpuzovací spreje proti dotěrným psům se nijak neosvědčily. Některé z nich fungovaly jen velmi krátkou dobu a jiné dokonce vůbec – jen fena po nich páchla jako tchoř, který je na námluvách. :o)
Během první fáze hárání feny (1-10 den říje) se sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet. Vulva feny je výrazně oteklá a zvětšená. Na začátku tohoto období si fena bude intenzivně olizovat pohlavní orgány. Nejprve má výtok průsvitnou až bělavou barvu, posléze je krvavý až zahnědlý. Krvavý výtok se dá zpozorovat až 2. nebo 3. den hárání. V této době je fena pro psy velmi přitažlivá, ale ve většině případech je odmítá.
Ve druhé fázi, která je v rozmezí 10. – 23. den hárání, dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžovou až oranžovou barvu a postupně slábne – vulva je tehdy maximálně zduřená. Fena je pro psy přitažlivá a sama se nechá oplodnit – je svolná. Připravenost fenky k oplodnění můžete určit pomocí testu u veterináře. Většinou k tomuto dochází mezi 10. – 13. dnem. Zjistit to můžeme také podrbáním feny u kořene ocasu – ale tento test je bez záruky. Když fena ocas zdvihne a poté vytočí do strany – můžeme usoudit na připravenost k oplodnění. Tato metoda však není zcela spolehlivá, mnoho fen toto dělá ochotně kdykoliv v roce.
Ke konci období její sexuální chování slábne a fena už přestává být pro psy přitažlivá. Na konci říje už je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. V případě, že došlo k oplodnění vajíček - nastává březost, která zpravidla trvá 58 – 67 dní. Pokud nedošlo k oplodnění vajíčka, přichází období, během kterého se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu.
Některé feny často trpí na falešnou březost, kdy mají všechny příznaky březosti. Fenka si tehdy snáší do pelíšku hračky, pokňourává, o hračky starostlivě pečuje a přenáší je jako svoje štěňata a na zahradě nebo i v době se snaží vyhrabat jámu k porodu. Některé fenky jen kňučí nebo vyjí celou noc, jiné jsou nesnesitelně dotěrné, popř. agresivní nebo uzavřené. Mléčné žlázy se jim nalévají mateřským mlékem, některé fenky si mléko dokonce odsávají a to je stimuluje k další produkci mléka. Při těchto vzniklých problémech se poraďte s veterinářem, v tomto případě existují prášky na odstranění těchto potíží. Někteří veterinární lékaři si pochvalují podávání homeopatik u falešně březích fen.
Pokud nechcete chovat štěňata, můžete začít uvažovat i o kastraci. Včasnou kastrací můžete snížit riziko nádorů mléčné žlázy, které jsou u fen s falešnými březostmi poměrně časté. Zákrok jako prevence vzniku nádorových onemocnění mléčné žlázy – podle výzkumů a statistik veterinářů (úplná kastraci s vyjmutím vaječníků) dokazuje, že kastrace provedená před prvním háráním snižuje riziko výskytu nádorů mléčné žlázy až na 0,05%, mezi prvním a druhým háráním na 8% a po třetím hárání na 26%. Později už ale riziko nádorů na mléčné žláze neovlivní vůbec.
V současné době je už překonán ten názor, podle kterého by fenka měla ze zdravotních důvodů mít aspoň jednou za život štěňata. Také se nedoporučuje přerušení těhotenství za pomoci hormonálních injekcí, protože je to pro feny velmi ohrožující situace, v mnoha případech dochází k hnisavým zánětům dělohy a někdy dokonce i k úhynu. Velkou nevýhodou kastrace (u některých fen – především u velkých plemen) je taková, že v pozdějších letech může docházet k úniku moči v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn. Toto je pak nutné tlumit doživotním podáváním léků. Tento problém s inkontinencí má po kastraci 5 – 10% fen – toto % se liší podle jednotlivých výzkumů. Kastrace se rovněž nedoporučuje u fen dominantních, u kterých bylo po kastraci pozorováno zhoršení jejich dominantního chování k ostatním zvířatům.
To by bylo protentokrát vše, doufáme, že jste se dozvěděli nové a zajímavé informace.
Hárání a krytí chovné feny:
sVĚT CHOVATELŮ
V chovu zvířat rozeznáváme tři charakteristická období. Je to dospělost pohlavní,
dospělost chovná a dospělost tělesná. Období pohlavní dospělosti které nastupuje nejdříve je charakterizováno počátkem tvorby oplození schopných spermií a vajíček. Pohlavní cyklus feny je vyvoláván dozráváním vaječných míšků, tzv. gráfových folikulí na vaječnících. Toto období začíná u zdravé feny ve stáří 8 – 12 měsíců, jsou však i vyjímky. Aby však byl zajištěn řádný vývoj plodů i dokončení tělesného vývoje chovného psa i feny, řídí se chovatelské kluby chovatelským a zápisním řádem, který např. u plemen teriérů, jezevčíků a honičů a dalších udává stáří k chovu ( krytí) chovných jedinců starších 15 –ti měsíců. U ostatních všech plemen ohařů 18 měsíců. V tomto období mluvíme o dospělosti chovné. Tělesné dospělosti dosahují psi i feny ještě později, podle ranosti plemene. Je však třeba připomenout, že reprodukční období fen je u většiny plemen mezi druhým až osmým rokem života.U fen mladých v pohlavní dospělosti v 8 – 12 měsících je velkým rizikem nedotvořená pánev, což představuje zůžení pevných porodních cest. Použitím příliš starých jedinců k chovu není rovněž vhodné, jejich potomstvo je horší jakosti, méně životné i méně výkonné.Proto chovatel-
ský řád opět stanoví, že chovná fena smí být naposledy krata v 8 letech a chovný pes může krýt do 9ti let.Tato lhůta může být prodloužena jen u chovných psů s mimořádnou dědivostí, nejdéle však o jeden rok. U fen 8 letých je naopak rizikem snížená roztažnost pohlavních orgánů, v takových případech může pak docházet k císařskému řezu.
I zde jsou však vzácné výjimky, kdy byla poprvé kryta osmiletá fena a její porod byl zcela bezproblémový.Ke krytí starých fen je vždy žádoucí, aby byla kryta mladým psem v plné síle a svěžesti. Mladé feny starším psem.
U začínajících a méně zkušených chovatelů je třeba znát a sledovat změnu chování fen před háráním. Když je fena neklidná a zajímá se o psy, každou chvíli krátce močí a očichává místa pokropená od psů, ukazuje to na brzké hárání.Po těchto úkazech nabíhá feně pohlavní ústrojí tzv.přezka a za nějaký den vidíme že z přezky začíná barvit. Tento začátek barvení nesmíme přehlédnout a od tohoto barvení musíme počítat dny. Výtok je zpočátku špinavě nahnědlý, později světlejší, špinavě růžový až světle růžový.Ke konci hárání začne fena vylučovat barevný sliz. Tato doba bývá nejvhodnější ke krytí a jsou-li oba jedinci zdraví, pak je oplodnění téměř jisté. Z mých zkušeností je zřejmé, že sterilita u fen je spíše problémem chovatelským.To znamená, že feny nejsou přiváděny v nejvhodnější dobu. Ke krytí pro početný vrh je především nutné, aby se vajíčka setkala plně oplození schopná v nejpříznivější době s vysoce životnými spermiemi. Dosud uváděný a praxí ověřený způsob určení krytí 10 - 13 den, nemusí být správný. Měl jsem dva případy u fen, které připustily psa až 20 den od prvního dne barvení. Převážné části chovatelů první dny barvení ( výtoku ) uniknou, neboť fena je velmi čistotná, často se intenzivně olizuje a tím je určená počátku barvení ztíženo.Prospěšné je pak feně umožnit procházku se psem větší nebo menší velikosti, kde nejlépe zjistíme připravenost feny ke krytí. Menší pes větší fenu nenakryje a opačně. Když je fena 10 den hárání „ zralá “ psovi se sama nabízí, dává prut stranou, je to pro chovatele signál, že další druhý nebo třetí den ji můžeme nechat krýt psem doporučeným poradcem, který se k feně krevně hodí. S krytím nikdy moc nespěchejme. Moje dlouholeté zkušenosti poradce chovu u KO ukazují, že krytí fen je mnohdy ovlivněno spíše volným časem chovatele , než optimálním dnem hárání feny. Čili jednoduše řečeno, fena musí být nakryta kdy to vyhovuje jí a ne nám z časových důvodů.Doba hárání fen od začátku prvního barvení trvá přibližně 3 týdny, někdy i celý měsíc. Po celou tu dobu musíme mít fenu zabezpečenou tak, aby se k ní již po nakrytí nedostal nepovolaný pes. Vajíčka dozrávají během hárání feny a tak by se mohlo stát, že bude ještě oplodněna.
Dalším problémem se občas stává samotné krytí některých fen. Příčin je více, např. pes nezkušený, který ještě nekryl, nebo také jsou feny, které u psa ne vždy dobře stojí, jsou přecitlivělé a jako by se krytí bály. Někdy také jsou problémy s nestejnou velikostí partnerů a konečně feny, které se krytí u psa doslova bojí. A to i tehdy, kdy jsou ke krytí
„ zralé “. Dokazují to zkušenosti, že u malého psa fena stojí a sama se nabízí, před velkým se musí držet, při krytí naříká a přitom zabřezne a má početný vrh. Po čas krytí je bezpodmínečně nutné, aby oba majitelé byli u krytí ( psa po spojení – svázání,majitel přehodil, fena musí být též držena za obojek, aby psa nekousla nebo ho netahala ).
Doba spojení ( svázání ) někdy trvá až půl hodiny. Po celou tu dobu plyne semeno do pohlaví feny. Není proto pravda, že počet štěňat závisí na psu, závisí to jedině na feně.
I po nakrytí může být zjišťován výtok po dobu asi jednoho týdne.Mění – li se tento výtok z tmavě barevného v bledě růžový až bílý, není třeba mít obavy. Životnost spermií u psa je maximálně 48 hodin a při krytí v uvedené době dochází ještě k oplození dozrálých vajíček spermiemi, které už pozbývají své životnosti. A ještě jedna rada, před krytím je třeba pustit fenu se psem do uzavřeného prostoru, aby se poznali, a fena se mohla po cestě proběhnout a vyprázdnit.
Chov loveckých psů má velký společenský význam. Bez loveckého psa si nelze výkon myslivosti vůbec představit. Chovní jedinci mají proto značnou hodnotu jako zachránci zvěře! Proto je třeba věnovat maximální pozornost ze strany chovatelů péči o chovné feny, ale také chovatelských klubů a poradců chovu, aby byla zajištěna vlastní repro-
dukce loveckých psů v zájmu naší myslivosti.
Stanislav Hlouch.
Hárání fen
První hárání u fen se dostavuje mezi 7 až 10 měsícem věku fenky a to u malých a středních plemen. U obřích plemen se hárání může dostavit později mezi 12. – 18. Měsícem. Celková doba vnějšího projevu hárání se pohybuje v rozmezí mezi 14 – 21 dny. Avšak první hárání se může konat déle a fenka při něm může mnohem více krvácet, stejně tak může být hárání výrazně kratší dobu i se slabším průběhem. V době, kdy fena hárá může být dost neposlušná, dokonce Vám může i utíkat.
Prožívání hárání u fen je individuální a každá fena se jinak chová. Cyklus se opakuje zpravidla jednou za půl roku, na konci zimy nebo začátkem jara a koncem léta nebo začátkem podzimu. U obřích plemen dochází k tomuto cyklu pouze 1x ročně.
Pro fenky, které jsou chované v bytě, můžeme pořídit hárací kalhotky, které jsou velmi praktické – zabraňují špinění podlah, avšak mějte na paměti, že neslouží jako obrana proti nechtěnému nakrytí. Existující odpuzovací spreje proti dotěrným psům se nijak neosvědčily. Některé z nich fungovaly jen velmi krátkou dobu a jiné dokonce vůbec – jen fena po nich páchla jako tchoř, který je na námluvách. :o)
Během první fáze hárání feny (1-10 den říje) se sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet. Vulva feny je výrazně oteklá a zvětšená. Na začátku tohoto období si fena bude intenzivně olizovat pohlavní orgány. Nejprve má výtok průsvitnou až bělavou barvu, posléze je krvavý až zahnědlý. Krvavý výtok se dá zpozorovat až 2. nebo 3. den hárání. V této době je fena pro psy velmi přitažlivá, ale ve většině případech je odmítá.
Ve druhé fázi, která je v rozmezí 10. – 23. den hárání, dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžovou až oranžovou barvu a postupně slábne – vulva je tehdy maximálně zduřená. Fena je pro psy přitažlivá a sama se nechá oplodnit – je svolná. Připravenost fenky k oplodnění můžete určit pomocí testu u veterináře. Většinou k tomuto dochází mezi 10. – 13. dnem. Zjistit to můžeme také podrbáním feny u kořene ocasu – ale tento test je bez záruky. Když fena ocas zdvihne a poté vytočí do strany – můžeme usoudit na připravenost k oplodnění. Tato metoda však není zcela spolehlivá, mnoho fen toto dělá ochotně kdykoliv v roce.
Ke konci období její sexuální chování slábne a fena už přestává být pro psy přitažlivá. Na konci říje už je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. V případě, že došlo k oplodnění vajíček - nastává březost, která zpravidla trvá 58 – 67 dní. Pokud nedošlo k oplodnění vajíčka, přichází období, během kterého se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu.
Některé feny často trpí na falešnou březost, kdy mají všechny příznaky březosti. Fenka si tehdy snáší do pelíšku hračky, pokňourává, o hračky starostlivě pečuje a přenáší je jako svoje štěňata a na zahradě nebo i v době se snaží vyhrabat jámu k porodu. Některé fenky jen kňučí nebo vyjí celou noc, jiné jsou nesnesitelně dotěrné, popř. agresivní nebo uzavřené. Mléčné žlázy se jim nalévají mateřským mlékem, některé fenky si mléko dokonce odsávají a to je stimuluje k další produkci mléka. Při těchto vzniklých problémech se poraďte s veterinářem, v tomto případě existují prášky na odstranění těchto potíží. Někteří veterinární lékaři si pochvalují podávání homeopatik u falešně březích fen.
Pokud nechcete chovat štěňata, můžete začít uvažovat i o kastraci. Včasnou kastrací můžete snížit riziko nádorů mléčné žlázy, které jsou u fen s falešnými březostmi poměrně časté. Zákrok jako prevence vzniku nádorových onemocnění mléčné žlázy – podle výzkumů a statistik veterinářů (úplná kastraci s vyjmutím vaječníků) dokazuje, že kastrace provedená před prvním háráním snižuje riziko výskytu nádorů mléčné žlázy až na 0,05%, mezi prvním a druhým háráním na 8% a po třetím hárání na 26%. Později už ale riziko nádorů na mléčné žláze neovlivní vůbec.
V současné době je už překonán ten názor, podle kterého by fenka měla ze zdravotních důvodů mít aspoň jednou za život štěňata. Také se nedoporučuje přerušení těhotenství za pomoci hormonálních injekcí, protože je to pro feny velmi ohrožující situace, v mnoha případech dochází k hnisavým zánětům dělohy a někdy dokonce i k úhynu. Velkou nevýhodou kastrace (u některých fen – především u velkých plemen) je taková, že v pozdějších letech může docházet k úniku moči v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn. Toto je pak nutné tlumit doživotním podáváním léků. Tento problém s inkontinencí má po kastraci 5 – 10% fen – toto % se liší podle jednotlivých výzkumů. Kastrace se rovněž nedoporučuje u fen dominantních, u kterých bylo po kastraci pozorováno zhoršení jejich dominantního chování k ostatním zvířatům.
To by bylo protentokrát vše, doufáme, že jste se dozvěděli nové a zajímavé informace.
Hárání a krytí chovné feny: